Vycházíme z pozice hory, což je pevné postavení ve stoje na plných chodidlech, kde si najdeme střed své osy a prodýcháme. Důležitá je posloupnost při nádechu, kdy nejdříve vyplníme vzduchem břicho, pak hrudník a nakonec podklíčky. Při výdechu jdeme stejnou nebo opačnou cestou. Záleží, jak je nám to příjemnější a v jakém pořadí se cítím přirozeněji. Můžeme si zpočátku sledovat oba způsoby, dokud si jeden neosvojíme.
Následuje uvolnění šíje a ramen krouživými pohyby, po té šikmé předklony. Uvědomujeme si celou oblast šíje, která je při denodením programu zatěžována, především při sedavém zaměstnání.
Pak se soustředíme na uvolnění kloubů, aby energie v těle mohla volně proudit. Nejdříve kroužíme zápěstím, pak lokty a nakonec rameny. Přidáme i uvolnění kloubů dolních končetin a to postupně nejdříve pravou, pak levou nohu v kotníku, koleni a kyčlích.
Otevřeme hrudník s nádechem do mírného záklonu s rukama nad hlavou. Dáváme pozor, abychom se neprohnuli v oblasti beder. Při předklonu vydechujeme, svěsíme hlavu, ruce a necháme veškeré napětí spadnout z těla k zemi. Můžeme pokrčit kolena a spojit ruce za nimi, abychom více protáhli zadní stranu stehen a lýtek.
Po většinu dne se pohybujeme v předozadním směru, proto je také důležité uvolnit tělo do stran. Když se ukláníme do strany, hlídáme si, aby se nám tělo nevychýlilo. Můžeme si představit, jako bychom se posunovali mezi dvěma stěnami. Protahujeme celou oblast od boků až po prsty na rukou.
Na závěr přidáme rotaci do stran. Než se začneme přetáčet, uvědomíme si pevný postoj a vytáhneme se z pasu vzhůru, pak uvolníme a začneme se přetáčet v pase, hrudníku, ramenou, krku, hlavy a naposled jde pohled dozadu.