Každý fyzický a často i duševní čin zatíná svaly. Někdy dokonce zjišťujeme, že jsou svaly zatnuté bez zjevného důvodu - ve stresu, při zvýšeném soustředění atd. Například když se učíme řídit auto, vynakládáme své veškeré soustředění na jednotlivé činnosti (sledování provozu, řazení apod.). Už patnáct minut řízení tak dokáže řidiče-začátečníka unavit natolik, že může cítit silnou únavu. A naopak, zkušený řidič může být čerstvý i po najetí stovek kilometrů. V jeho případě jsou totiž všechny úkony zautomatizované a není tedy potřeba tolik vědomé koncentrace.
Jóga jako cvičení má své kouzlo nejen ve sladění fyzického zdraví s mentálním, ale také v napojení se na naše vnitřní já, na naši duchovní stránku, na naše skutečné potřeby a pravdy. Většina z nás, stejně jako já začne cvičit jógu, protože zjistí, že se po ní cítí dobře, může si dovolit pracovat s tělem jen podle vlastních možností, dostává se blíže svému já a nemusí s nikým soutěžit ve svých výkonech. To nám dodává pocit pohody a respektu vůči sobě samým.
Cvičení jógy se neustále rozšiřuje po světě a získává nové a nové příznivce, kteří díky pravidelnému cvičení dopřávají svému tělu více vitality, zdraví a odolnosti.
Pokud jste v józe začátečník, mám pro vás několik obecných zásad a tipů, které je dobré mít při cvičení na paměti.
Když se podívám na dnešní děti, které se vlivem moderní doby omezili v pohybu a vysedávají u televize a počítače, znovu a znovu se zamýšlím nad důležitostí pohybu, který může dětem prospět prostřednictvím jógy. Přibývá hyperaktivních a přecitlivělých dětí, také si můžeme všimnout více dětí s nadváhou nebo také velmi nesoustředěných a rušivých dětí.
Cvičení jógy je takové zvláštní odvětví sportu. Svým vyjádřením může zdánlivě připomínat strečink v kombinaci s posilováním. Jde zde však pouze o její motorickou část, o její fyzické projevení, zaměřené na vnější cíl a tímto se dá říct, že má něco společného se sportem obecně.
