Kdo se domluví na individuální lekci jógy, už by měl vědět, že bude praxi jógy věnovat čas i doma. Naučí se vlastnímu jógovému rituálu, který je stěžejní i pro lektora, ke němuž dochází na individuální lekce.

Ty obnáší jasnou strukturu toho, co si má člověk z lekce odnést domů a doma pak trénovat. Praxe je ušitá na míru podle fyzických možností, podle vytíženosti i psychickému nastavení. Neměli by chybět dechové techniky, podrobné vysvětlení zdravého pohybu, protažení, uvolnění, předklony, záklony, úklony a rotace, pokud to stav klienta dovolí.

Venku konečně vychází slunce a zahřívá zem a já se choulím zabalená doma, protože mě skolila nemoc. Když jsem se omlouvala jedné z klientek, kterou učím soukromě, tak mi napsala, „už je příliš hezky na nemoc“. To mě sice pobavilo, ale zároveň umocnilo lítost. Zdálo se to jako běžné nachlazení, se kterým si umím poradit a docela rychle se ho zbavuji. Tentokrát se to však vplížilo nečekaně a pozvolna a pořád jakoby nic, až jsem nakonec nebyla schopná vstát.

Pokud není člověk slepý, tak narazí na toto upozornění hned při vchodu do školy. Stejně se nám občas stane, že tajně doufáme, že zrovna nás se to netýká a jdeme nenápadně okolo, dokud nás obezřetný školník nezastaví. Pak nás polije stud a my sundáme ty boty z nohou, abychom se dostali na svou lekci jógy.

Možná si na to potřebujeme zvyknout. Pak to bude v pohodě fungovat. Mně nevadí přejít k tělocvičně v ponožkách. Mnozí z nás však mají citlivá chodidla a v tom případě, je dobré, si s sebou vzít nějaké trepky, ve kterých přeběhneme.

Nějakou dobu jsem se odmlčela. Stěhovali jsme se do našeho nového vlastního domu. Je to teda pořádně vydřený dům a ještě vlastně není úplně hotový. Tři roky uběhly jako voda a už to není stavba, ale domov. A to největší dík mému muži, který na něm pilně a trpělivě pracoval opravdu skoro každý den. Odpustili jsme si dovolené, zážitky, akce s přáteli a všechen čas, peníze a energie se vložily do stavby našeho slaměného domu.